Výtvarný obor sídlí v nově zrekonstruovaných místnostech v přízemí budovy v Revoluční ulici. K vybavení pracoven patří malířské stojany, keramická pec, PC, fotoaparát se stativem, projektor, kvalitní grafický lis.

Výtvarný materiál je dostupný na místě, děti si nemusí nosit výtvarné potřeby z domova.


STRUKTURA STUDIA VÝTVARNÉHO OBORU

PŘÍPRAVNÁ VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Je určena dětem od 6 let.
Přípravné studium není klasifikováno, děti po absolvování ročníku obdrží Potvrzení o absolvování přípravného ročníku.
Vyučování probíhá 1 x týdně 3 vyučovací hodiny, celkem trvá s přestávkami 2.25 hodiny.
Děti jsou hravou formou vedeny k rozvíjení různých stránek své tvořivosti, setkávají se s výtvarným materiálem při kreslení, malování, modelování , jednoduchých grafických technikách a výtvarných experimentech, zdokonalují svoje schopnosti a představivost.

ZÁKLADNÍ STUDIUM I. STUPNĚ

Je určeno dětem od 7 let. Studium trvá 7 let, nově příchozí žáci jsou zařazováni do ročníků podle svého věku a schopností.
Vyučování 1 x týdně 3 vyučovací hodiny.
Každý ročník je zakončen klasifikací .
7. ročník žáci zakončí absolventskou výstavou a obdrží Závěrečné vysvědčení a diplom absolventa.

ZÁKLADNÍ STUDIUM II. stupně

Žáci mohou pokračovat ve studiu ve 4 ročnících II. stupně ukončených klasifikací a Závěrečným vysvědčením a diplomem o absolvování studia.


PŘEDMĚT VÝTVARNÁ TVORBA – NÁPLŇ STUDIA


Plošná tvorba zahrnuje kreslířské, malířské a grafické reakce na skutečnost, na život nebo na niterný svět žáků. Je postavena na objevně volené tematice, která obohacuje dětské myšlení a emotivitu. V souvislosti s tématem žáci poznávají výrazovou svébytnost linií, barev a tvarů (výtvarný jazyk) ve vlastní a užité tvorbě, v pozorování a přepisu reality (studijní kresba a malba) nebo v kontaktu s výtvarným uměním. Osvojování vyjadřovacích postupů zahrnuje základní techniky kresby a malby: kresba tužkou, perem, dřívkem, rudkou, uhlem, pastelem, malba vodovými a temperovými barvami, kombinování kreslířských a malířských technik.

Výuku doplňují úměrně věku základní postupy grafiky: přípravné grafické techniky – monotyp, papírořez, klasické techniky tisku z výšky a z hloubky – linoryt, papíroryt, suchá jehla . Soustředěný zájem žáků povzbuzuje i experimentace s materiály a nástroji.

Prostorová tvorba zahrnuje modelování a prostorové tvarování z rozličných materiálů, nejčastěji je zastoupena keramika. Vedle prostorového uplatnění linií, barev a tvarů řeší problémy světla a stínu, objemů, plastických kontrastů a materiálových kvalit. Významnou roli hraje vztah žáka k materiálu a jeho zručnost. Volnou tvorbu doprovází ve vyšších ročnících studijní modelování a užitá tvorba.

Objektová a akční tvorba - výtvarné postupy konceptuálního umění, které vyvažují klasické postupy plošné a prostorové tvorby prožitkovými aktivitami. Žáci se vyjadřují pohybem, slovem či výtvarným počinem, instalací apod.

Nová média - výtvarným prostředkem je počítač ve spojení s fotografií nebo bez ní – manipulace s obrazem, tvorba počítačové a užité grafiky nebo práce s videem. Doplňuje také tvorbu akční a objektovou dokumentací výtvarných počinů.

Výtvarná kultura rozvíjí hluboký vztah k umění v jeho různých podobách, úctu k uměleckému dílu a vůli porozumět mu. Výuka nese podobu aktivního hledání souvislostí, inspirací, asociací a nikoli jen osvojování faktografie z dějin výtvarného umění. Žáky oslovuje, nabízí prožitky, porovnává odraz života a postavení člověka v dějinách a v umění, analyzuje vztahy uvnitř žánrů a napříč historií. Pojí se s každým tématem, navozuje chápání výtvarných problémů a zkoumání účinků výtvarného jazyka na příkladech. Přímo souvisí se všemi výše uvedenými oblastmi tvorby, je jejich neoddělitelnou součástí a nemá proto zvláštní hodinovou dotaci.

Výtvarnou tvorbou a setkáváním s uměním se žák učí trpělivé soustředěné činnosti a zdokonaluje své pracovní návyky. Vytváří a uplatňuje aktivní vztah ke světu. Hledá podoby života a vymezování svého místa uprostřed přírody, v prostředí vytvořeném lidmi a především mezi lidmi. Odkrývá jevy, souvislosti a vztahy a vzhledem k nim formuluje vlastní postoje. V rámci tvorby komunikuje s ostatními, dokáže přijmout i různé formy spolupráce. V rámci dohody se spolupodílí na pojetí a řešení kolektivní výtvarné práce, obhajuje vlastní názor nebo se v zájmu harmonického vyznění výsledku přizpůsobuje ostatním. Schopnost domlouvat se a spolupracovat se pak promítá do těch výtvarných aktivit, které není jedinec schopen sám zvládnout – velký formát, prostorný objekt, instalace, výtvarná akce. Učí se být tolerantní vůči ostatním, vůči odlišným názorům a postojům.